Základem nanotechnologií, jak je z názvu patrné je nanočástice. Tedy velmi malá částice, která není viditelná pouhým okem. Dá se říct, že kolem nás prolétává nekonečné množství nanočástic, které vůbec nevidíme. Nanotechnologie je poměrně mladé odvětví, které vzniklo někdy na počátku 70. let minulého století.
Nebezpečí nanotechnologií
Část vědců se domnívá, že nanotechnologie jsou nebezpečné pro naše zdraví. Domnívají se, že se nanočástice uvolňují, a tím „útočí“ na naše plíce, ale také oči či důležité orgány v těle. Pravdou ovšem je, že dosud neexistuje jediná vědecká stude, která by tuto nebezpečnost potvrdila. Pokud jsou totiž nanotechnologie dobře připravené, neobsahují žádné volné částice, které by z ní „odpadávali“. Když už by k odpadnutí došlo, uvolnil by se shluk nanočástic, který není nijak nebezpečný.
Nátěry z TiO2
Jedním z českých nanotechnologických „vynálezů“ je fotokatalytická vrstva TiO2, tedy oxidu titaničitého. Ten je na povrch nanášen jako nátěr, který neobsahuje žádné volné nanočástice. Takto připravená a nanesená vrstva pak dokáže čistit vzduch. Vychytává z něj škodliviny, ale také částice prachu a podobně.
Nanotechnologie v medicíně
Díky velkému potenciálu, který v sobě nanotechnologie skrývají, se také velmi často využívají v poslední době na poli medicíny. Objevují se neustále zlepšováky, jak lidem pomoci, nová léčiva, která dokáží léčit i nemoci dosud neléčitelné a podobně.
Nanotechnologie se velmi často využívají ve sféře zvyšování kvality či detekčních limitů nejrůznějších diagnostických přístrojů. Díky tomu jsou schopné některé nemoci odhalit dříve, a tím pádem zajistit včasnou léčbu. Nanotechnologie se ale také stále častěji využívají pro cílenou distribuci léčiv, což znovu zvýší jejich úspěšnost. Velké využití má také v molekulových strojích, jež znovu mohou zachraňovat lidské životy.